pátek 5. září 2014

První týden strávený na gymnáziu

Věděla jsem, že tento článek chci napsat, ale netušila jsem kdy. Hned prvního září? Ne, vždyť se ten den nic zvláštního nestane! Třetí den, po adaptačním kurzu? Ne. Nakonec jsem pochopila, že ten správný den nadešel dnes.

Já jsem člověk, který nenávidí změny, což je dost špatné. Těch pouhých pět dnů mi přijde jako několik týdnů. Na každého ze spolužáků jsem si udělala jakýsi náhled názoru. Ale udělali si jej i oni na mě? Mám pocit, že jim bude ještě dost dlouho trvat, než mě vůbec poznají (zda mě za ty následující 4 roky někteří vůbec poznají).

Jak jsem psala, nenávidím změny. Musím si na to celé prostředí zvyknout... a navíc...
Jsem strašně, ale strašně málomluvná. Vím, že to není dobré, když mám psaní raději než mluvení, ale vždyť to má své výhody! To, co napíšu, můžu mnohdy ještě změnit. Ale když něco řekneme, už to nelze vrátit zpátky. Jistě znáte spoustu situací, které byste vrátili zpátky. Když nad tím však zapřemýšlím...

Jistě bych nevrátila zpátky to, že jsem se na tuto školu přihlásila. Je to něco jiného oproti základce, a přeci je to jako její pokračování, pouhý přestup na jinou. A i když jsme se ještě ani nezačali pořádně učit, věřím, a taky doufám v to, že to celé překonám. Na prostředí jsem si celkem za ten týden zvykla.

Teď se jen zařadit do kolektivu. Snad se mi to podaří co nejdříve. Podle adaptačního kurzu vím, že budeme třídou, které není spolupráce a domluva cizí.
Ale jak se rozmluvit?! Ach jo.

Žádné komentáře:

Okomentovat